Blob

Neodbytné myšlenky na proměny architektury v čase sílí s potřebou umělců reagovat na současné dění ve společnosti – na dynamický vědecký vývoj, rychlost především vitruviánské firmitas, utilitas, venustas. Stejně jako své Kráčející město nepřivedli architekti z britského uskupení Archigram k realizaci, zůstali i jejich následovníci u marginálních světelných instalací, inteligentních stínících prvků a zvedající se mostovky.

Dalším oblíbeným principem je z biologie převzatý Lindenmayerův systém (L-systém), který primárně popisuje růst rostlin a obsahuje elementární fraktály. L-systémy a metoda panelování byla hlavní témata studentských příspěvků na loňské konferenci Digitální architektura v Bratislavě.

Velmi oblíbenou generativní metodou je i hybridazce, někdy nazývaný jako magnetické působení na okolní strukturu.

Podobné akademické výzkumy byly v té době ojedinělé a paralelně s nimi sílil myšlenkový proud, který chápal počítač jako neunavitelný nástroj umožňující automatizaci rutinních projekčních úkonů. Tomuto trendu nahrálo na počátku 80. let rozšíření osobních počítačů od respektive od architektonických kanceláří.

Mezi nejzajímavější osobnosti, které v 60. a 70. letech zkoumaly nové metody v architektonickém a urbanistickém navrhování