V tomto příkladu propojíme různé povrchy bezešvým spojem. Volnou referencí k tomuto příkladu může být štýrský Kunsthaus. V rámci příkladu použijeme různé příklady pro jejich osvojení. Pro vytvoření „světlíku“ začneme s umístěním osy kolmé na povrch. Příkaz Úsečka: Normála plochy /Line: Surface normal  vytvoří úsečku ve směru normálového vektoru v místě počátku úsečky.

Pomocí vytvořené úsečky si definujeme konstrukční rovinu příkazem Nastavit KRov: Osa Z/Set Cplane by Z axis   V této uživatelské rovině vytvoříme Válec /Cylinder .Válce vytvoříme dva, jeden bude sloužit k ořezání povrchu, druhý budeme s povrchem spojovat.

Dvojici těchto válců si rozkopírujeme po ploše. Pro zachování kolmosti válců k ploše využijeme příkaz Orientovat: Na ploše /Orient: On Surface, který se nachází v záložce transformací.  Vybereme objekty pro kopírování, základní bod (tím je počátek úsečky, který se dotýká povrchu)a dále referenční bod. Ten bude určovat orientaci kopírované geometrie. Jelikož jde o válec, stačí zadat bod kdekoliv v normálové rovině podstavy, kde se nachází i počátek úsečky.

Nyní vnějšími válci rozdělíme povrch – Rozdělit / Split . Funguje to lépe než stříhání, protože stačí označit stříhací a stříhané objekty, kdežto při stříhání je třeba označit, která má být odstřižena. Rozdělené části spolu s vnějším válcem už potřebovat nebudeme, a tak je smažeme.

Nyní přistoupíme k napojení povrchů příkazem Plynulý přechod mezi plochami / Blend surface .  Označíme kraje povrchů, které mají být propojeny.

Následně se objeví kontextové okno pro úpravu tvaru spoje. Lze nastavit stupeň napojení (vyšší znamená plynulejší přechod – nejvíce tedy volba G4) a  pomocí řídících bodů  upravit profilovou křivku do požadovaného tvaru.

V případě potřeby je možné přidat další profilové křivky pomocí tlačítka Add Shapes.

 Editace pomocí klece/Cage editing umožňuje hladkou deformaci objektů. Pracuje trochu jinak než u řídících bodů objektu, díky možnosti vytvořit klec individuálně (nezávisle na tvaru geometrie, kterou chceme upravovat) případně deformovat danou geometrii pouze lokálně. Navíc lze nastavit stupeň křivosti editačních bodů a to i rozdílně pro jednotlivé osy. Podívejme se na srovnání změny objektu pomocí řídících bodů a pomocí klece.

Výchozím objektem byla koule. V příkladu 1 byl objekt změněn posunem řídících bodů. Všimněte si zlomu na povrchu deformované koule, který je zvýrazněn zebra analýzou. U ostatních objektů 2-4 byla koule deformována klecí s různým počtem editačních bodů. Výsledné objekty se liší, ale jak dokládá zebra, všechny jsou dokonale hladké bez jediné hrany.

Práce s klecí sestává ze dvou kroků. Nejprve je třeba vytvořit samotnou klec a pak teprve přistoupit k její editaci. Při ní se spáruje editační klec a editovaný objekt. Vytvoříme si kouli. Následuje chycení koule do klece. Zadáme Vytvořit klec/Create cage (případně pravým tlačítkem myši na ikonu  ). Jsme vyzváni k zadání bodů, které vytváří hranol klece. Jednodušší je z kontextové nabídky vybrat možnost BoundingBox, která za nás objekt obalí klecí. Obálkový kvárd/Bounding box  lze vytvořit i samostatně a podle něj pak klec vytvořit.  Zpět k tvorbě klece. Po zadání geometrie klece jsme vyzváni k určení počtu editačních bodů a stupni jejich křivosti. Teď, když máme klec hotovou, přijde na řadu samotná editace. Po příkazu Editovat klec/Cage edit   jsme vyzváni k určení  “zajatce“/captive a klece. Tím se doposud samostatné objekty navzájem propojí. Pokud byste chtěli zajatce vysvobodit, vazba se přeruší.

Po dokončení úprav je hladký povrch stále zachován.