Parametry jsou ty objekty, které reprezentují data. Všechny parametry jsou v liště reprezentovány ikonami s černým šestiúhelníkem. Daty může být skupina křivek , číslo , vektor , nebo třeba obecná geometrie  a další.  Parametrům lze přidělit hodnoty dvěma způsoby:

1. zadáním přes Set … nebo Set Multiple … Pokud je parametr nějakou geometrií, okno s grasshopperem se minimalizuje a zpřístupní se tak výběr objektů přímo v rhinu nebo jejich vytvoření. U křivek dochází k výběru existujících objektů, ale třeba parametru circle nelze přiřadit existující geometrii ale pouze vytvořit novou. Pokud typ dat není žádnou geometrií – tedy např. celé číslo slouží k zadání vkládací box.

2. Zadaná data lze spravovat a nebo i manuálně zadat přes Manage … Collection. Možnosti práce s daty se liší typ od typu.

Komponenty jsou objekty, které provádějí nějakou akci. Jedná se o funkce, které se vstupními daty (na levé straně) provádí určitou operaci. Na pravé straně komponent jsou umístěny výstupy. Ty je možné zapojovat do dalších komponent, čímž se vytváří skript. Skript na obrázku níže je tvořen několika komponenty.   – nejprve je vytvořena množina hodnot, z kterých jsou vytvořeny vektory se směrem v ose X  a v ose Y . Tyto vektory se sčítají  do jednoho. Poslední akcí ve skriptu  je posunutí bodu ve směru vektoru.

Pro správné fungování komponent je třeba zadat všechny vstupní parametry. Některé vstupní parametry mají přednastavené hodnoty tak, aby fungovaly už ve chvíli, kdy jsou vloženy na pracovní plochu. Tyto přednastavené hodnoty lze přepsat buď manuálně, nebo zapojením komponent/parametrů.

Speciální objekty se nachází v záložce Params v podkategorii Special. Každý z objektů má zcela jiný charakter, ale obecně lze říct, že usnadňují práci se skriptem. Jde třeba o uživatelsky příjemné zadávání dat různého druhu nebo analytické nástroje pro kontrolu skriptu. Na snímku níže na pracovní ploše vidíme numerický posuvník pro snadnou změnu vstupním hodnot. Dále je zde panel, do kterého si lze psát poznámky, nebo do něj můžete zapojit výstupní data parametrů/komponent, které panel zobrazí.

To je rozděleno na několik částí. Krom standardního řádku s položkami „File, Edit,…“ je v oknu část se záložkami.

Pod ním se nachází lišta /ribbon s jednotlivými příkazy. Obsah lišty se mění podle aktuálně zvolené záložky. V rámci této lišty jsou příkazy dále seskupovány do podkategorií (na obrázku níže jsou jimi Geometry, Primitive, Special). Vzhledem k tomu, že jednotlivé záložky mají různé množství podkategorií a samotných příkazů (navíc jsou vyvíjeny stále nové např. v rámci dalších rozšíření grasshopperu), se může stát, že se do aktuální šíře okna všechny položky nevměstnají.

Ty příkazy, které by se už nevešly, se jednoduše nezobrazí. Prioritně se schovávají méně důležité příkazy. Pokud kliknete na název podkategorie, zobrazí se všechny její položky a to jak formou ikony, tak popiskem.

Poslední a nejzásadnější částí je samotná pracovní plocha. Na ní se z lišty vkládají příkazy a navzájem se propojují. Žádaný příkaz je možné vyvolat i pomocí vyhledávání. Stačí dvojklikem na pracovní plochu otevřít searchbox a začít psát název hledaného výrazu, či klíčové slovo. Toho často využijete, když víte, co hledáte, ale nevíte, kde to je, nebo neznáte přesné jméno.

Pracovní plocha se skriptem pak může vypadat takto:

Co samotný skript dělá, se dozvíme někdy příště.