Budova muzea se nachází v čínském městě Shenzehen, které je v posledních deseti letech považováno za jedno z architektonicky nejvíce se rozvíjejících měst. Stavba, jenž se nachází v blízkosti moře a je považována za novou dominantu města, byla inspirována tvarem hladkého plážového kamene. Ve výsledku však díky své velikosti a tvaru připomíná spíše mimozemský létající talíř. K tomuto dojmu přispívá hladký kovový povrch fasády, ale i trojúhelníkové prosvětlení rozmístěné náhodně, které působí značně nadpozemsky. Z části budova působí, jakoby se vznášela nad zemí.

Zakřivený organický exteriér se projevuje i v nepřetržitém zakřiveném interiéru. Ten je navržen jako bílé plátno – jedna velká bílá plocha nevrhající stíny, která má působit prázdně a tím zdůraznit pouze produkty právě instalovaných výstav. Má symbolizovat neomezený prostor bez hranic. Předpokladem je, že výstavy budou zaměřeny na designové produkty, koncepty automobilů i módní přehlídky. Témata výstav jsou odlišná, prostor interiéru je jednotný. Při pobytu v interiéru mohou malá trojúhelníková okna působit jako ptáci v letu.

V prvním patře budovy se nachází vstupní hala a kavárna. Další dvě patra zahrnují výstavní prostory, jejichž plocha je celkem 5000 m².

Autor: Studio Pei-Zhu | www.studiopeizhu.com
Lokace: Shenzhen, Čína
Projekt: 2008
Realizace: 2012

Kulturní centrum The Sage v britském Gatesheadu před několika lety navrhla architektonická kancelář Foster & Partners. Stavba na břehu řeky Tyne se velmi záhy stala ikonou města a jedním z hlavních společenských center Gatesheadu, stejně jako mezinárodně uznávaným centrem hudby.
Dominantním prvkem je monumentální skleněná střecha a fasáda, která nejvíce připomíná smršťovací fólii okolo hmoty stavby. Návrh a realizace budovy trvala deset let a podílely se na ní kromě architektů i desítky dalších specialistů z oblasti akustiky, hudebníci a interiéroví designéři. Každoročně centrem projde kolem miliónu návštěvníků a bylo proto potřeba vyvinout dostatečně odolná a zároveň ergonomická sedadla do hlavního sálu.

Největší ze tří hlavních sálů pojme až 1650 osob. Druhá hala má kapacitu až 400 osob. Třetí prostor slouží jako zkušební sál a je vyhrazen pro hudební školy. Každý sál byl koncipován jako samostatný prostor, k jejichž propojení slouží veřejný prostor kolem řeky. Výsledkem je, že celý komplex je chráněn pod jednou střechou, která připomíná schránku obalující všechny sály.
Kromě sálů obsahuje kavárny, bary, obchody a pokladnu, foyer a společenskou místnost pro hudební školy, která se nachází pod ním.
Toto hudební centrum se díky své atmosféře a bezkonkurenčnímu výhledu přes řeku Tyne stala jedním z městských velkých společenských prostor.

Autor:  Norman Foster | www.fosterandpartners.com
Lokace: Newcastle upon Tyne
Investor: Gateshead Council
Projekt: 1997-2001
Realizace: 2001-2004

Ark Nova je první mobilní nafukovací koncertní síň na světě. Byla postavena jako přechodné zařízení ve městě Macušima zdevastovaném smrtícím zemětřesením a tsunami z března 2011. Umožní vystupování hudebníků v postižených oblastech a zároveň bude svou originalitou lákat návštěvníky z celého Japonska.
Velký fialový balon postrádá nosníky, zdi i okna, přesto je však architektonickým dílem. Splňuje jednu z hlavních podmínek – vymezuje promyšlený vnitřní prostor. A prostor je to skutečně ohromující a vizuálně atraktivní.
Nafukovací hala pojme 500 diváků a celý orchestr. Její průsvitný fialový plášť propouští dovnitř sluneční svit, díky čemuž je i patrně viditelná jeho konstrukce. Abstraktní tvar podobný houbě má rozměry 30 x 36 metrů a je vysoký 18 metrů. Důležité je, že i při její velikosti je velmi snadné ji vyfouknout a přemístit.
Impozantní fialová skulptura má dva otce. Jedním je britský sochař indického původu Anish Kapoor. Umělec na sebe upoutal pozornost obrovskou nafukovací plastikou Leviathan, vystavenou v roce 2011 v pařížském Grand Palais. Právě ta posloužila jako model pro Ark Nova. Druhým tvůrcem je věhlasný japonský architekt Arata Isozaki.

Autor: Anish Kapoor | www.anishkapoor.com, Arata Isozaki | www.isozaki.co.jp
Projekt: 2011
Realizace: 2013
Rozměry: 30 x 60 x 18 m

Studentská soutěž vypsaná v roce 2000 na návrh vyhlídkové věže v ZOO na Korkeasaari ostrově vyhrál projekt s názvem Kupla (finsky Bublina). Konstrukce věže tvoří silnou, ale lehkou, síť dřevěných prvků. Věž tak umožňuje volné výhledy do všech směrů a sama se stává důležitým orientačním prvkem zoologické zahrady v přímořské krajině. Kompletně organická forma konstrukce byla navržena tak, aby byla jedinečná a přitom funkčně proveditelná. Vývoj návrhu vyžadoval dlouhé testování modelů ohýbaných dřev a jejich vzájemného propletení. Původně čtyřnásobné hrubé síto struktury se ukázalo být technicky příliš obtížné a tak bylo nakonec nahrazeno zjednodušeným dvojnásobným sítem. Dřevěné pásy byly spojené v kloubech šrouby a věž má dohromady přes 600 kloubů. Věž byla zhotovena mezinárodní skupinou studentů. Ohýbání dřevěných pásů se ukázalo být těžší než ve zkušebních podmínkách. Každý dřevěný pás bylo nutno nejprve napařit, aby bylo možno je ohýbat do správné polohy.

Autor:  Ville Hara | www.avan.to
Lokace: Helsinki, Finsko
Investor: Korkeasaari ZOO, Helsinki City
Projekt: 1999
Realizace: 2000-2002

Budova Petalin Jaya Comercial City (PJCC), známá také jako POD, se nachází nedaleko centra Kuala Lumur v Malajsii. V budově jsou umístěny kanceláře a výstavní galerie. Celková podlahová plocha stavby je 750 m². Futuristický design byl inspirován tvarem různě velkých kapek vody. Zvolená forma stavby vyjadřuje sofistikovanost a eleganci. Unikátní eliptický tvar zvýrazňuje budovu a povyšuje ji v rámci okolní atmosféry.

Uvnitř je budova rozdělena do dvou částí. Jedna je věnována kancelářím a druhá část slouží jako hlavní předváděcí a prodejní galerie. Oba konce stavby nabízejí velmi malebné pohledy na okolní krajinu. Obrovské rámované podlahy vedou až ke stropnímu prosklení umístěném na konci výstavního prostoru, kde se nachází vodní hladina. Na druhé straně je kancelář nabízející  výhled na krásnou sochu v upravené zahradě.

Autor: Hijjas Kasturi Associates Sdn with Studio Nicoletti Associati
Lokace: Kuala Lumpur, Malaysia
Realizace: 2011

Zdroje:
http://www.archdaily.com/176122/the-pod-hijjas-kasturi-associates-sdn-with-studio-nicoletti-associati/
http://www.e-architect.co.uk/malaysia/pod_pavilion_kuala_lumpur.htm

Bublina
Kvůli účinku povrchového napětí se kapka snaží zaujmout kulatý tvar. Avšak její viskozita, tuhost, atmosférické tření a další vnější síly tomu brání, a tak se zdeformuje do kapky kouli se blížící. (Wikipedia)

Ještě dříve než se stalo slovní spojení udržitelný rozvoj módním, navrhl Franken první výstavní pavilon BMW. Jeho forma kapky symbolizuje používání čisté energie z reakce vody a vzduchu. Pro vytvoření tohoto tvaru byl použit počítačový program simulující kapku. Tato Bublina je jednou z prvních konstrukcí na světě vytvořených za pomoci digitální techniky od vzhledu až po konstrukci.

Autor:  Bernhard Franken (ABB Architekten) | www.franken-architekten.de
Lokace: IAA 1999, Frankfurt / Main, Německo
Datace: 1999

Zdroje:
http://www.franken-architekten.de
http://www.vitruvius.com.br/revistas/read/arquitextos/05.060/460

Na základě urbanistického plánu z roku 1998 vznikly podle architektonické studie čtyři objekty, z nichž jedna je právě futuristicky vyhlížející Admirant Entrance Building. Stavba propojena s rozlehlými prodejními plochami v Heijmans Real Estate. V budově se nachází mnoho obchodních jednotek – převážně v přízemí a prvním patře, nad nimi jsou umístěny kancelářské prostory (3. a 4. patro), páté patro se nachází jen v části a slouží pro technické zázemí.

Budova je umístěna na okraji náměstí, které je bránou do luxusní nákupní zóny. Díky tomuto umístění se stala ikonou celého komplexu, přitahuje svou nevšedností pozornost všech kolemjdoucích a je jakýmsi šperkem mezi ostatními budovami. Vyniká svým tvarem, který by mohl mezi nimi působit až příliš mimozemsky, avšak nad očekávání dobře zapadá, aniž by byla těsně nalepena na přilehlou stavbu.

Admirant Entrance Building je plná pohybu, dynamiku dotváří i použití materiálů. Na fasádu byla zvolena příhradovina s výplní z modrého skla a kontrastních bílých desek. Jako by se prolínaly samostatné objemy, které však spolu výjimečně ladí. Na všech plochách dochází k odrazům, ve skleněných tabulích se odráží obloha. Nosnou konstrukci tvoří betonové těleso, které je pohledům zvenčí skryto.

Autor: Massimiliano and Doriana Fuksas | www.fuksas.it
Lokace: Eidhoven, Nizozemí
Realizace: 2003 – 2010

Zdroje:
www.fuksas.it
www.archdaily.com
www.edilportale.com

Zaha Hadid vytvořila společně s módním návrhářem Karlem Lagerfeldem fluidní mobilní pavilon.

Pavilon objel celý svět, byl vystaven v Honkongu, New Yorku, v Paříži a na bienále. Celý jednoúrovňový pavilon je jako mimozemský organický koráb. Na první pohled je pozoruhodný jeho bělostný, skořepinový plášť, který “vtéká” i do interiérů, kde tvoří fluidní prolínající se stěny. Sama Zaha Hadid ho popisuje jako vlastní výzvu ke ztvárnění inteligence s hmotou do smyslného experimentu neočekávané hloubky. Pavilon je v noci barevně osvětlen.

Designem interiéru, jenž bude prezentovat současné umění pod hlavičkou Chanel, byl dále pověřen módní guru Karl Lagerfeld, který se nechal inspirovat taškami Chanel i pracemi dvaceti autorů, kteří budou v pavilonu vystavovat. Sám řekl, že je to cesta k architektonickému objevení všeobsahující estetiky post-Bauhausu.

Autor: Zaha Hadid Architects
Lokace: Paříž, Francie
Realizace: 2008-2010

Zdroje:
http://aa13.jash.vot.pl/architecture/chanel-mobile-art-pavilion-zaha-hadid-6719

Britský sochař indického původu Anish Kapoor představil další ze svých obřích děl. Do centrální prosklené lodi pařížského Grand Palais umístil třicetimetrovou nafukovací sochu nazvanou Leviathan, do níž mohou lidé vstoupit.

Monumentalita patří ke Kapoorově umělecké i obchodní značce. Stejně tak je leitmotivem jeho prací právě vytvoření „negativního“ prostoru. Jeho působení a emocím je divák vystaven a musí se vyrovnávat s fyzickými i mentálními pocity, které doposud nezažil. V případě biblické mořské příšery ho podle prvních ohlasů čeká zkušenost, jako když je spolknut velrybou (to je ostatně hebrejský překlad slova leviatan) nebo se dostane do dělohy. Po okamžiku absolutní tmy, která ho přepadne za dveřmi bez oken, je najednou vystaven tísnivé atmosféře a intenzivnímu červenému světlu, které patří k dalším Kapoorovým trademarkům. Uvnitř se navíc mění teplota podle toho, zda na sochu svítí skrze skleněnou střechu slunce, a polopropustný povrch dovoluje rozeznávat „venkovní svět“ secesní architektury.

Sám autor říká, že pro něj Leviatan znamená archaickou sílu spojenou s temnotou. Je to prý příšera tížená svým vlastním mrtvým tělem, která stojí a hlídá vstup do zapovězených naší mysli.

Dílo zabírá plochu 35 000 čtverečních metrů. Lidé ho popisují jako cosi „nedefinovatelně erotického“ nebo coby obrovský masážní přístroj. Kapoor jim to nevymlouvá a na adresu svého díla dodává: „Nevěřím, že existuje cosi jako nevinný divák. Každé pozorování nás mění a zároveň je podmíněno naší historií – ať už je více či méně reálná.“

Tuto unikátní záležitost si mohli návštěvníci vychutnat v době od 11. května až do 23. června 2011

Autor: Anish Kapoor | www.anishkapoor.com
Lokace: Grand Palais, Paříž, Francie

Bubbletecture H je environmentální vzdělávací centrum v Japonsku. Tato funkce ovlivnila samotný koncept budovy, záměrem architektů bylo vytvořit jakési propojení člověka s přírodou a měla být navržena v souladu s životním prostředím.

Pozemek, kde se stavba nachází, je ve svažitém terénu uprostřed lesa a společně s okolní krajinou má vliv na celé rozložení budovy. Její bublinovitý tvar se rozpíná do tří stran, a tak je provoz budovy viditelně rozčleněn na tři části – přednáškovou místnost, experimentální dílnu pro děti  a knihovnu s interaktivní výstavní plochou.

I použitý materiál byl volen s ohledem na životní prostředí a snadnou údržbu. Dřevěná skeletová konstrukce z cedru byla doplněna o ocelové nosníky, které podpírají vznášející se části budovy. Celá stavba je opláštěna ocelovými deskami, jejichž zkorodovaný povrch, zčásti pokrytý mechem, svou barvou dokonale zapadá do okolní přírody. Zajímavě řešený je také interiér – dominuje mu cedrová konstrukce tvořící trojúhelníkovou síť, která harmonizuje celý prostor.

Autor: Endo Shuhei Architect Institute | www.paramodern.com
Lokace: Sayo-cho, Hyogo, Japonsko
Realizace: 2005-2008

Zdroje:
www.archdaily.com/6951/bubbletecture-h-shuhei-endo/
www.constructalia.com/english/case_studies/japan/bubbletecture_h